Padel vs. tenis: 7 zásadních rozdílů

Padelový kurt měří 20 × 10 metrů, což je zhruba třetina tenisového dvorce. Kolem něj stojí 3–4 metry vysoké skleněné stěny a kovová síťovina. Ty nejsou překážkou — jsou součástí hry. Míč se od nich smí odrážet a stavět taktiku kolem nich je půlka úspěchu.

Padel je z 99 % čtyřhra. Dvouhry existují, ale jsou vzácné a hrají se na užším kurtu. Znamená to, že padel je od základu společenský sport — nikdy nehrajete sami a vždy máte parťáka, se kterým slavíte i chybujete.

Padelová raketa je krátká (max. 45,5 cm), pevná, s dírkovanou hlavou vyrobenou z pěny a karbonu. Nemá výplet, takže míč nepodkroutíte klasickým způsobem. Fyzika úderu je bližší stolnímu tenisu než tenisu.

Zapomeňte na esa přes hlavu. V padelu se servíruje po odrazu míče o zem, úderem pod pás a diagonálně do soupeřova pole. Cílem není soupeře přebít, ale zahájit výměnu. Díky tomu má i začátečník po pár minutách funkční podání.

Hraje se na sety, gemy a body 15/30/40 — počítání převzaté z tenisu. Ale zatímco v tenise vítězí silový basebaliner, v padelu vyhrávají trpěliví hráči, kteří umí míč držet ve hře, hrát u sítě a využívat odrazy od skla. Bod trvá průměrně 3× déle než v tenise.

V tenisu potřebujete měsíce, než si zahrajete rozumný zápas. V padelu si po hodině zaučení hrajete plnohodnotný set. Menší kurt, nižší rychlost míče a podání zespodu odbourávají technické bariéry, které tenis staví do cesty začátečníkům.

Kratší výměny, menší běh a měkčí povrch znamenají, že padel je šetrnější ke kolenům i loktům. Proto se stal fenoménem u lidí 40+, kteří s tenisem už kvůli zátěži skončili, a u dětí, které v padelu najdou první úspěchy dřív než jinde.